Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Kostel na Jánském kopečku trpí neustálou činností vandalů. Do takové míry jsem se s tím ještě nikde nesetkal, říká farář

 
neděle, 25. srpna 2019, 19:46

Lokalita na Jánském kopečku se dlouhodobě potýká s vandalismem. Ten má za následek ničení nejen venkovního prostranství, ale zejména přímo kostela sv. Jana Křtitele. Opravy bohužel nejsou účinné, k devastaci jedné z nejstarších jihlavských památek dochází opakovaně. 

Posprejované zdi, rozbitá okna, ukradené okapy a mnoho dalšího. To je smutná realita kostela sv. Jana Křtitele na tzv. Jánském kopečku, který se nachází poblíž křižovatky ulic Havlíčkova a Polenská. Kulturní památka, která byla původně postavena 13. století a patří tak k nejstarším stavbám v krajském městě, trpí neustálou a opakovanou činností vandalů.

„Mohu to ilustrovat na okapech a svodech. Původní měděné svody byly po krádežích vyměněny za nové, po dalších krádežích jsme přistoupili k instalaci svodů v imitaci mědi. Ty byly také odcizeny, podobně jako ty z pozinkovaného plechu,“ stýská si Petr Ivan Božik, farář jihlavské farnosti u kostela sv. Jakuba, pod kterou kostel na Jánském kopečku spadá. 

„Plastové byly vzápětí rozkopány, vždy to bylo i s poškozením fasády a vytrháním úchytových objímek. Nakonec jsme se uchýlili ke svodům vyrobeným z masivních ocelových rour, přivařených a pevně připevněných, opatřených nátěrem. I ty už jsou částečně poškozené,“ doplňuje farník smutné informace. O moc radostnější zprávy nejsou o ani o dalších částech kostela.   

Podobně nedobrá situace je totiž u parapetních plechů, permanentně jsou rozbíjena i okna, přestože byla opatřena drátosklem. V tomto případě se nakonec přistoupilo k ochraně skel pomocí masivních plechových vsazených profilů.

Životnost opravené fasády je v řádnu týdnů

Neustále ničeny jsou dveře do kostela, a to zejména sprejery a rýhováním. „Dvakrát byly vylomeny s vloupáním. Všechny tři jsou masivně posprejovány, maximálně měsíc po každé opravě nebo čištění. Dvířka u vnější kazatelny byly po několikerém vylomení zavařeny, aby už nedocházelo k dalším vloupáním,“ vypočítává další problémy Božik.

Kapitolou sama o sobě je fasáda, i ta se neustále potýká se sprejerstvím. Vzhledem k jeho naprosté pravidelnosti přistupuje farnost již jen k prostému nátěru poškozených částí. Životnost opravené fasády je dle slov pana faráře zhruba dva týdny do opětovného sprejování, proto se farnost vzdala myšlenek na další nákladnější zásahy. „Je smutnou zprávou, že ze všech dosavadních působišť u nás i v zahraničí jsem se něčím podobným v takovéto míře jako zde v Jihlavě, nikde nesetkal,“ podotýká.

„V Jihlavě jsou místa, na která se moc nechodí a jsou tudíž rájem pro vandalismus. Velice mě mrzí, že zrovna tato památka je poničena sprejery, mám to tam moc ráda,“ komentuje neradostnou realitu i primátorka Jihlavy Karolína Koubová.

Veselejší není ani prostor okolo kostela. Častokrát se v trávě povalují injekční stříkačky a jehly od narkomanů, všudypřítomný nepořádek umocňují vynášené odpadky, zakládající se zde ohně. Poničen byl i litinový kříž na prostranství, ten byl pak několikrát opraven.

„Fotografií, kterými si dokumentujeme sami poškozování našeho kostela máme dostatek v archivu za posledních více než deset let,“ shrnuje Petr Ivan Božik. Ten samozřejmě některé situace řeší v součinnosti s Policií ČR (několikeré vlámání do objektu a vážnější poškození majetku), jiné události již ani s policií neřeší, ale vytrvale si farnost opravuje sama, tedy aspoň to, co má za současné situace smysl.

Každoroční opravy stojí farnost nemalé prostředky a vzhledem k potřebám dalších aktuálních investic do jejich dalších objektů, není v silách farnosti opravovat např. poškozenou fasádu či dveře každoročně a už vůbec ne v letošním roce.

„Město má možnost dát na odstranění poničené fasády dotaci a mnoho subjektů tuto možnost využívá,“ připomíná primátorka krajského města alternativu, kterou může farnost také využít.

Je řešením kamerový systém?

Protože nejde o situaci aktuální, ale dlouhodobou, snahy ji vylepšit se již historicky uskutečnily.  V roce 2014 město Jihlava vyšlo vstříc požadavku farnosti o instalaci veřejného osvětlení okolo kostela. Bohužel, další výše zmíněné jevy ukazují, že to situaci příliš nepomohlo.

„Možná by stálo za to instalovat na prostranství, zejména jižní strany kostela, kameru městské policie, ale to je samozřejmě v kompetenci města, nikoliv farnosti,“ nabízí možné řešení farář, který zároveň zdůrazňuje, že problém lokality u kostela není problémem farnosti, ale města Jihlavy.

Tiskovou mluvčí oslovený odbor správy majetku a realit říká, že z hlediska bezpečnosti a dohledu nad veřejným pořádkem by bylo umístění kamery městského kamerového systému bezesporu přínosným krokem. „Je ale na místě upozornit na možné technické problémy s připojením které mohou instalaci kamery značně prodražit,“ sděluje odbor.

Odlišný názor na kamerový systém má primátorka. „Podle mého to problém nevyřeší, protože to bychom skutečně museli mít kameru na každém kroku. V takovém městě já žít nechci, kamery a hlídky nezajistí pocit bezpečí, naopak vyvolávají pocit, že nebezpečí číhá na každém kroku,“ dodává.

„S komplexním řešením lokality a jejího nejbližšího okolí dle mého názoru musí opravdu přijít město, a to nemyslím nějak špatně. Kostel tam jen stojí a je vytrvale ničen a poškozován, a to je pouze důsledkem patologických jevů, které jsou v této lokalitě dlouhodobě přítomny,“ soudí Božik. Dle něj farnost, jakožto vlastník objektu, může maximálně objekt zabezpečovat proti vykradení, vloupání a pak vytrvale opravovat dle svých možností.

Koubová k této problematice přistupuje obecněji. „Úkolem města má být rozvoj společnosti, vytváření podmínek pro to, aby se nám žilo dobře, abychom podpořili našimi kroky kvalitu života,“ podotýká. „V místech, kde je vám příjemně a je tam čisto, si nedovolíte odhodit odpadky na zem, kdežto v místě, kde špína už je, to nepřijde divné ani člověku, který by to normálně neudělal.“

Navíc je dle ní třeba zákoutí jako u Jánského kostela oživovat, aby tam měli důvod lidé chodit za odpočinkem a trávením volného času. Tím pádem by měli sami hlídat, jestli tam někdo čmárá po zdech, jestli je tam příjemně nebo ne. „Věřím, že jsou někdy ta složitější řešení funkčnější. Tohle je dlouhodobě výhodnější než kamera, která neumí prostor zkultivovat,“ dodává.

Vizitka autora

 

Dalibor Mašek

šéfredaktor portálu Jihlavská Drbna

Kontakt: sefredaktor@jihlavskadrbna.cz

Jihlavská Drbna je v pořadí šestým z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
Foto Dalibor Mašek
 


 

Kam dál?

Tragédie u Čenkova: Lidé průvodem uctí památku obou mladíků. Sraz je...

pátek, 23. srpna 2019, 12:46

Před pěti dny se u Čenkova nedaleko Třeště stala tragická dopravní nehoda. Opilý pětadvacetiletý řidič osobního auta v noci...

Dětské fixy: Každé třetí propadly kvůli nežádoucím látkám

čtvrtek, 22. srpna 2019, 19:58

Zatímco děti mívají z malování fixy čirou radost, rodiče často děsí, z jakých povrchů bude potřeba jejich výtvory následně...

Šipky pomáhají! V Dušejově se v pátek koná charitativní turnaj na...

čtvrtek, 22. srpna 2019, 14:50

I šipky umějí pomáhat. Krásný příklad předkládá Šipková Akademie Dušejov, která na dušejovském fotbalovém hřišti pořádá 23. srpna...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Babiš uvedl, že by nepřijal abolici, debata o tom je nesmyslná

Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že by nepřijal abolici, tedy prezidentské zastavení svého trestního stíhání. Prezident Miloš Zeman tento týden uvedl, že by premiérovi abolici udělil v případě, že by nejvyšší státní zástupce rozhodl o obnovení Babišova trestního stíhání kvůli farmě Čapí hnízdo. Babiš pokládá nastolování úvah o abolici za nesmyslné v situaci, kdy pražské městské státní zastupitelství pravomocně rozhodlo o zastavení jeho stíhání.

V Brně naplnili bazén PET lahvemi, lidé se poučili o odpadech

Bazén naplněný PET lahvemi včera patřil k atrakcím zábavného programu v brněnské spalovně. Děti do bazénu skákaly nebo v něm lovily poklady. Akce přilákala do areálu městské společnosti SAKO davy lidí. Jejím cílem bylo ukázat lidem, jak se v Brně zpracovává odpad.

Lidé mohou nákupem hraček pomoci nemocným dětem

Nadační fond Kapka naděje připravil charitativní akci, která by měla před Vánocemi pomoci dětem v nemocnicích. Pokud lidé zakoupí jakoukoliv hračku ve vybraných obchodech a věnují ji do pomyslné Studny naděje, dostane se přímo k nemocným dětem. Zisk z prodeje navíc půjde na konto nadačního fondu. Novináře o tom informovala společnost Wormelen Group, která provozuje několik hračkářských řetězců.