Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jarní migrace obojživelníků u Panského rybníka začala

 
pondělí, 27. dubna 2015, 13:10

U Panského rybníka v katastrálním území Kamenice u Jihlavy byl v loňském roce za finanční spoluúčasti Kraje Vysočina instalován na podzim podél trasy Kamenice – Třebíč systém trvalých bariér k ochraně migrujících obojživelníků, zejména blatnice skvrnité, ropuchy obecné, rosničky zelené a čolka obecného.

„Tento systém letos na jaře zažívá svou první zatěžkávací zkoušku. Převážně žáby putující ze širokého okolí do Panského rybníka za účelem rozmnožování budou pomocí zábran svedeny do propustků pod silnicí a dostanou se tak bezpečně k rybníku,“ popisuje radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád.

Vzhledem k tomu, že si na tento způsob ochrany musí místní populace obojživelníků teprve zvykat, jsou zároveň na konci plechových zábran instalovány tři záchytné kyblíky pro jedince, kteří ještě nezvládnou doputovat k propustkům.

V kyblících prozatím skončilo jen několik desítek převážně žab, které děti ze Základní školy v Kamenici pod vedením ředitele  školy Jana Jelínka nepřenáší přes silnici rovnou k rybníku, jak tomu bylo doposud v předchozích letech u dočasných zábran, ale navádí je k propustkům, aby si na tento trvalý systém ochrany zvykly a naučily se ho využívat. Převážná část migrující populace však překonává silnici pomocí dvou propustků sama bez lidské pomoci. Děti ze základní školy v Kamenici v minulých letech prováděly monitoring obojživelníků v dané lokalitě a i nadále spolupracují s Krajem Vysočina během migrace obojživelníků.

Doba migrace obojživelníků je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné stanovit přesné období. „Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci, na které je letošní jaro prozatím skoupé“, dodal radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád. Kritická místa migrujících obojživelníků jsou i na dalších místech v Kraji Vysočina, např. u Vírské přehrady, u rybníka Sviták.

Zdroj: Krajský úřad Kraje Vysočina
Foto: Pixabay

 


 

Kam dál?

Nové mechanismy proti daňovým únikům výběr DPH nezlepšily

pondělí, 27. dubna 2015, 13:05

Zavedení nových mechanismů proti daňovým únikům nepřineslo lepší výběr daně z přidané hodnoty, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad...

Večerníček slaví také v Jihlavě

pátek, 24. dubna 2015, 07:42

Večerníček slaví 50. narozeniny a Česká televize zve nejen děti, ale i jejich rodiče a kamarády, aby přišli oslavovat také. Do...

V Pelhřimově oslavili Den Země

čtvrtek, 23. dubna 2015, 14:02

Již sedmnáctý ročník oslav Dne Země se dnes konal v Pelhřimově v Děkanské zahradě. Zúčastnilo se ho více než 700 dětí z deseti...

První čínský profesor se chystá na VŠTE, první student zase na...

čtvrtek, 23. dubna 2015, 13:57

Další posun v proklamované spolupráci českobudějovické Vysoké školy technické a ekonomické s čínskými vysokými školami přinesla...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • U Kosteleckých uzenin začne výstavba okružní...

  • Práce jdou dle harmonogramu, zní z Aventinu....

  • VIDEO: Zareagoval jsem asi nejlépe, jak jsem...

  • Na festivalu v Šiklově mlýně dnes zemřel...

Reklamní sdělení

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.