Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Dům v Třešti a socha v Radostíně se staly dalšími památkami Vysočiny

 
pondělí, 4. dubna 2016, 08:53

Bývalý nadační dům Nathana Meissnera v Třešti na Jihlavsku a kamenná nika s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého na území obce Radostín v okrese Havlíčkův Brod přibyly ke kulturním památkám v Kraji Vysočina. ČTK to oznámila mluvčí telčského pracoviště Národního památkového ústavu Ilona Ampapová.

Řadový trojpodlažní dům v Třešti je barokního původu. Pochází nejpozději z druhé poloviny 18. století. Průčelí bylo po požáru v roce 1824 klasicistně upraveno. Architektonicky cenná je především vnitřní dispozice objektu, dochované autentické konstrukce a zejména truhlářské prvky. V přízemí jsou pak patrné pozůstatky černé kuchyně. Jedná se o významný doklad židovského osídlení v urbanistickém celku bývalého ghetta v Třešti.

Podle ředitelky NPÚ v Telči Martiny Indrové je nutné ocenit citlivý přístup současného vlastníka, který zcela zdevastovaný objekt v 90. letech 20.  století zachránil před demolicí, staticky zajistil a opravil. „Bývalý nadační dům Nathana Meissnera náleží mezi klíčové objekty třešťské městské památkové zóny,“ uvedla Indrová.

Kamenná nika s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého se nachází v polích jihovýchodně za obcí Radostín na mírném návrší mezi dvojicí vzrostlých lip.  Socha je umístěna v kamenné kaplici stojící na kamenném soklu. Cenné umělecko-řemeslné dílo neznámého autora pochází z roku 1734.

Bývalý nadační dům Nathana Meissnera - dvorní pohled

Kromě 2 968 nemovitých kulturních památek a 16 národních kulturních památek se na území Kraje Vysočina nacházejí tři městské a tři vesnické památkové rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Kraj Vysočina se také může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v ČR.

Na prestižním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je zapsáno historické jádro města Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči.

Napsal(a) ČTK | Foto www.npu.cz
 


 

Kam dál?

KULTURNÍ TIPY: Tvrdit muziku budou Harlej a Rybičky 48, DIOD slaví...

středa, 30. března 2016, 09:41

Tento týden byl zkrácen o Velikonoční pondělí, nicméně kultury bude stále dost. Na Vysočině přivítáme dva filmové festivaly,...

Oslava třicetin jihlavského Pramínku nabídne to nejlepší z...

úterý, 29. března 2016, 09:59

Jihlavský folklórní soubor Pramínek tento rok oslaví třicet let od svého založení. Při té příležitosti představí 15. dubna v...

V bystřickém Panském dvoře bude o Velikonocích k vidění na 1500...

sobota, 26. března 2016, 08:55

V bystřickém Panském dvoře lidé o Velikonocích uvidí skoro 1500 kraslic. V seminárním sále budou vystavena zdobená pštrosí,...

Uměleckým vedoucím Horáckého divadla bude od 1. dubna Pavel Šimák

středa, 23. března 2016, 20:48

Jako umělecký vedoucí Horáckého divadla v Jihlavě začne od 1. dubna pracovat třiačtyřicetiletý Pavel Šimák. Ve funkci nahradí...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Šedá ekonomika podle většiny Čechů brzdí ekonomický růst. Jak s problémem bojují města?

Pojem šedá ekonomika se v médiích objevuje v posledních letech čím dál častěji. Co si ale pod tímto pojmem představit a jak s touhle temnou stránkou ekonomiky bojují česká města? Na to se zeptala redakce Drbny v malém průzkumu.

(NE)OBYČEJNÍ: Slýchávám, že v Olomouci je to pomalý a v hajzlu. Všechno to špatný si ale každý nosí v sobě, říká režisér Vít Hradil

Vít Hradil je rodilý Olomoučák, už dlouhou dobu ale pravidelně cestuje za prací na různá místa v republice i do zahraničí. Společným jmenovatelem jeho práce je film – Vít se totiž živí jako režisér, kameraman či střihač. Jak se ke své práci dostal a ačkoli je neustále kvůli práci mimo Olomouc, co ho táhne zpátky do svého rodného města?

PRŮZKUM: Důvěra Rusů v Putina klesla nejníže od roku 2006

Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla na nejnižší úroveň za posledních 13 let, tvrdí průzkum státní agentury VCIOM. Ruskému prezidentovi podle něj věří pouze 33,4 procent respondentů, což je oproti prosinci pokles o více než dvě procenta. Informoval o tom dnes deník The Moscow Times. Jedná se již o druhý průzkum po novém roce, který signalizuje snížení důvěry Rusů vůči Putinovi.