Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Havlíčkobrodsko: Navštivte byt Karla Havlíčka i Haškovu komůrku

 
úterý, 19. května 2015, 11:40

Blíží se léto a prázdniny, tedy ideální čas k výletům. Za zábavou a poznáním nemusíte jezdit daleko! Vysočina nabízí vyžití víc než dost. Připravili jsme pro vás několik zajímavých tipů na výlet z každého okresu. Začali jsme Jihlavskem, nyní přichází na řadu Havlíčkobrodsko. To nabízí návštěvníkům mnoho zajímavého. V samotném Havlíčkově Brodě by výletníci neměli vynechat prohlídku Muzea Vysočiny na Havlíčkově náměstí, které sídlí v domě, kde před deportací do Brixenu krátce bydlel Karel Havlíček Borovský s rodinou.

Duch zakladatele české žurnalistiky a satirika, po kterém nese město jméno, na příchozí dýchne ve stálé expozici Havlíčkova bytu, kde je k vidění celá řada jeho osobních věcí a příchozí se mohou seznámit s jeho životem i tvorbou. Koho by osud této české osobnosti zaujal, může se vypravit i do nedalekého rodiště Karla Havlíčka – Havlíčkovy Borové, kde má rovněž muzeum.

Do chalupy pro knihu

Kdo by raději zůstal v Brodě, další zajímavou pamětihodnost najde od náměstí, co by kamenem dohodil. V ulici Barbory Kobzinvé jistě nikdo nepřehlédne pozdně středověké lidové stavení Štáflovu chalupu. Tato skromná připomínka starých časů uprostřed města je Národní kulturní památkou a výletníky zve dál, aby potěšili oko lidovou architekturou a odnesli si s sebou třeba nějakou pěknou knížku. Uvnitř totiž sídlí stylový antikvariát, kde jsou k dostání nejenom knihy, ale také obrazy a grafiky.
„Přibližně od poloviny června chystáme výstavu zejména knižních ilustrací Otakara Štáfla, která by měla trvat až do října tohoto roku,“ zve Igor Domkář z antikvariátu ve Štáflově chalupě.

Hradem provedou šermíři

Na Havlíčkobrodsku si přijdou na své i milovníci hradů. Za zmínku jistě stojí ten v Lipnici nad Sázavou. Kromě klasických prohlídek návštěvníkům o letošních prázdninách nabídne řadu kulturních akcí. Tradicí se již staly noční prohlídky se šermíři, na nichž lidé poutavou formou poznají historii hradu od Lucemburků po Jaroslava Haška. Památku v létě rozezní i několik koncertů. Vystoupí tam například Lenka Filipová nebo kapela Fleret.
A ani na Lipnici není nouze o výstavy. „V letní sezoně se lipnický hrad připojí k připomenutí šestistého výročí upálení Jana Husa výstavou Stížný list české a moravské šlechty, kterým protestovala reformně naladěná šlechta proti Husovu upálení. Výstava bude zahájena šestého července,“ přibližuje kastelán lipnického hradu Marek Hanzlík.
Kromě této výstavy bude na hradě k vidění i expozice spojená s Velkou hradozámeckou inventurou - Lipnice od zániku ke znovuzrození, věnovaná hledání nové funkce a podoby lipnického hradu v průběhu posledního století.
A příchozí se letos mohou těšit i na jednu novinku. „Prohlídková trasa je obohacena o Haškovu komůrku, malou místnost v prvním patře hradní brány, která je věnována světoznámému spisovateli Jaroslavu Haškovi, tentokrát v roli průvodce a památkáře. Kromě Jaroslava Haška zde je připomenut svými kresbami hradu Lipnice i jeho přítel malíř Jaroslav Panuška, který Haška na Lipnici přivedl,“ uzavírá Hanzlík.

Jak se žilo poddaným

Kdo by kromě života na hradě rád poznal i jak se žilo poddaným na vesnici, ať zajede do Pohledi. Obec se může pochlubit další Národní kulturní památkou v okrese, kterou je selská usedlost Michalův statek. Ten návštěvníkům poskytne dobový obrázek toho, jak se žilo poddaným v období po konci třicetileté války až do zrušení poddanství  v českých zemích v roce 1848.
„Celkový obraz zašlých časů oživuje chov hospodářských zvířat původních českých plemen. Všechno je tu zkrátka takové, aby se náhodný návštěvník z doby před dvěma sty lety nemusel ničemu divit :-) Návštěva Michalova statku vás seznámí nejen s dřívějším způsobem žití, ale měla by vás také přimět k zamyšlení nad dnešním způsobem života,“ píše se na webových stránkách Michalova statku.

Napsala: Nela Kyselová
Foto: Archiv hradu Lipnice nad Sázavou

 


 

Kam dál?

Primátor Jihlavy: Pokud zjistím nestandardní kroky ve vodárenství,...

úterý, 19. května 2015, 09:59

Déle než tři roky se vlečou spory o miliardový vodárenský majetek mezi Svazem vodovodů a kanalizací (SVAK) Jihlavsko a jeho...

OD SOUSEDŮ - Sérii letních festivalů na jihu Čech zahájí Okolo Třeboně

úterý, 19. května 2015, 09:16

Sérii letních festivalů na jihu Čech zahájí poslední červnový víkend Okolo Třeboně a Open Air Musicfest Přeštěnice. K...

Hilgertovou potrápilo rameno, ale v reprezentaci opět nechybí

pondělí, 18. května 2015, 10:03

Sedmačtyřicetiletá kajakářka Štěpánka Hilgertová si poosmadvacáté za sebou zajistila místo v reprezentaci vodních slalomářů, v...

Německý bund hledá dno, Polsko prezidenta

pondělí, 18. května 2015, 09:49

Na konci uplynulého týdne německé dluhopisy konečně našly pevnější půdu pod nohama. Prodejní panika z předešlých týdnů byla...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Šedá ekonomika podle většiny Čechů brzdí ekonomický růst. Jak s problémem bojují města?

Pojem šedá ekonomika se v médiích objevuje v posledních letech čím dál častěji. Co si ale pod tímto pojmem představit a jak s touhle temnou stránkou ekonomiky bojují česká města? Na to se zeptala redakce Drbny v malém průzkumu.

(NE)OBYČEJNÍ: Slýchávám, že v Olomouci je to pomalý a v hajzlu. Všechno to špatný si ale každý nosí v sobě, říká režisér Vít Hradil

Vít Hradil je rodilý Olomoučák, už dlouhou dobu ale pravidelně cestuje za prací na různá místa v republice i do zahraničí. Společným jmenovatelem jeho práce je film – Vít se totiž živí jako režisér, kameraman či střihač. Jak se ke své práci dostal a ačkoli je neustále kvůli práci mimo Olomouc, co ho táhne zpátky do svého rodného města?

PRŮZKUM: Důvěra Rusů v Putina klesla nejníže od roku 2006

Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla na nejnižší úroveň za posledních 13 let, tvrdí průzkum státní agentury VCIOM. Ruskému prezidentovi podle něj věří pouze 33,4 procent respondentů, což je oproti prosinci pokles o více než dvě procenta. Informoval o tom dnes deník The Moscow Times. Jedná se již o druhý průzkum po novém roce, který signalizuje snížení důvěry Rusů vůči Putinovi.