Lékaři a zdravotní sestry vloni i letos dostali přidáno, přesto jich je na Vysočině nedostatek

Podle krajského úřadu chybí v současnosti v nemocnicích v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Novém Městě na Moravě více než 150 lékařů a sester.

Podle celostátních údajů lékaři v nemocnicích loni brali měsíčně přes 63 tisíc korun a zdravotní sestry 28 tisíc korun. Velkou část příjmů tvořily ale odměny za přesčasy. Tomu podle Trnky odpovídají i platy na Vysočině.  Průměrná mzda na Vysočině loni ve třetím čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu stoupla o 996 korun na 23 747 korun. Za republikovým průměrem platy na Vysočině v tomto období zaostaly o 2 325 korun.

Pětiprocentní navýšení tarifního platu se podle Trnky neprojeví v přesčasové práci, která tvoří přibližně polovinu platu. „Konkrétně pro mladé lékaře se tabulkový plat zvedl asi o 1 000 korun hrubého, pro nejstarší zkušené lékaře představuje navýšení asi 1 700 korun. To nemůže systém stabilizovat, platy určitě nepřitáhnou do zdravotnictví nové síly.  Odměny za přesčasy tvoří až polovinu platu,“ tvrdí Trnka.

Na Vysočině chybí sto lékařů

Hejtman Jiří běhounek (za ČSSD) ČTK potvrdil, že žádné nemocniční oddělení se zatím kvůli nedostatku personálu nemuselo zavřít nebo zásadně omezit provoz. „Ale například v Pelhřimově na oddělení urologie a neurologie je situace na hraně udržitelnosti provozu,“ řekl hejtman Běhounek. Jinde podle něj začínají scházet gynekologové a chirurgové a také lékaři k výkonu terénní pohotovostní služby.

Trnka mluví o čekací době na operaci kyčelního kloubu, ta je v jihlavské nemocnici i dva roky. Pokud by lékařů byl dostatek, mohla by se podle něj tato doba zkrátit na polovinu, nebo i méně.

Jedinou možností, jak zvrátit trend masových odchodů lékařů a sester, je podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Sohlicha skokový růst platů v nemocnicích o třicet procent. „Navýšení lze rozložit do tří let, tedy třikrát po deseti procentech, aby byl prostor pro zajištění nezbytných prostředků,“ uvedl už dříve Sohlich. Podmínkou podle něj je, že třicetiprocentní navýšení bude garantováno jako celek, stejně jako nezbytné finance na něj.

Podle hejtmana Běhounka by bylo jednou z možností, jak zamezit odchodu zejména mladých lékařů, kdyby se stát podílel na financování prvních dvou let postgraduálního vzdělávání lékařů. „Je také nutné změnit dlouhý, nepřehledný a komplikovaný systém vzdělávání lékařů,“ míní.

Kraj Vysočina poskytuje podle hejtmana nemocnicím v případě uzavření pracovního poměru s novými lékaři na vybraných oborech od roku 2011 pobídku 100 tisíc korun, u sester je to 30 tisíc korun. Lékařů však stále ubývá, na Vysočině jich schází zhruba stovka, z toho nejvíc v Jihlavě. Sester chybí v kraji kolem padesátky. Kraj také podporuje vzdělávání studentů lékařství z Masarykovy univerzity v jihlavské nemocnici, které funguje od loňska. „Je možné, že pak někdo z nich zůstane,“ doufá Běhounek.

Přestože situace s nedostatkem zdravotníků zatím na Vysočině nedospěla do kritického stavu, stačí podle Běhounka odchod několika lékařů a během krátké doby může být všechno jinak. „Odpovídá to situaci v celé republice,“ uzavírá Běhounek.

 Případnou krizovou situaci by kraj podle něj pravděpodobně řešil určitou centralizací péče a spoluprací nemocnic.