Hasiči na Vysočině přijali vloni na tísňových linkách více než 123 tisíc hovorů

Na jeden den tak připadá 338 hovorů. Na linku 150 bylo v průběhu loňského roku v Kraji Vysočina směřováno 17 839 hovorů. Linka 112 byla o poznání vytíženější. Počet volání na tuto linku se v loňském roce vyšplhal na 105 552 hovorů.

Oproti roku 2014 došlo k rapidnímu poklesu v počtu volání na obě linky, a to o 12 813 hovorů.

V České republice obsluhují linku 112 krajské hasičské záchranné sbory. Call center je v Česku celkem čtrnáct. Tato centra jsou  v rámci  republiky navzájem hlasově i datově propojena a jsou vzájemně zastupitelná. Znamená to, že v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku tísňového volání 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112 v jiných krajích a  volající tuto skutečnost vůbec nepozná.

Linka tísňového volání 112 se přitom v České republice již „vžila“ do podvědomí veřejnosti. V loňském roce na linku 112 směřovalo 105 552 hovorů, o 11 577 hovorů méně než v roce 2014. Z tohoto počtu bylo 100 314 hovorů, tedy 95%, vyhodnoceno jako volání planá nebo násobná. Mezi tyto hovory se započítávají mimo jiné také omyly a zlomyslná volání.

„Každoročně zažívají operátoři největší nápor volání na sklonku týdne, v páteční podvečery a o víkendech. Lidé, kteří se posilní alkoholem, se totiž častokrát voláním na tísňovou linku velmi dobře baví. Jsou schopní si vymyslet nejrůznější situace a  události, které se nestaly. Zapomínají však na to, že linka 112 je technologicky velmi vyspělá a umožňuje nám lokalizaci volajícího. Už z tohoto se dá velmi rychle v mnoha případech posoudit, zda k ohlašované události opravdu došlo nebo zda si volající pouze vymýšlí. V mnoha případech potom stačí, aby operátoři linky upozornili volajícího, že na monitoru počítače vidí místo, ze kterého volá a také že je hovor nahráván. Spousta „vtipálků“ si potom hovor hodně rychle rozmyslí. Každoročně se nám ale také stává, že i přes upozornění nám někteří lidé volali třeba celou noc a někdy používali při komunikaci i vulgární slovník,“ popisuje Martin Totek, koordinátor KOPIS HZS Kraje Vysočina.

Problémem však nejsou pouze podnapilí lidé či vtipálci. Velmi často na tísňovou linku volají také malé děti. Rodiče jim v dobré víře věnují mobilní telefon, o kterém si myslí, že již nefunguje a dítě velmi snadno vytočí 112. Na tuto linku tísňového volání se dá totiž dovolat bez SIM karty i bez kreditu. Staří lidé potom tuto linku velmi často zaměňují s linkou svého mobilního operátora či jinou informační linkou.

Operátoři linky 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale i angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.

Kdy volat linku 112?

• Pokud potřebujete pomoc hasičů, v případě rozsáhlejších mimořádných událostí, kdy je nutná spolupráce dvou a více záchranných složek.
• Při cestách do zahraničí.
• Pokud si  nedokážete vzpomenout na jiná tísňová čísla nebo si nejste jisti.
• Linku 112 mohou využít osoby, které nehovoří česky. Operátoři tísňové linky jsou jazykově vybaveni.

Pokud budete řešit pouze zdravotní obtíže, trestný čin, atd., obracejte se přímo na národní čísla tísňového volání (150 hasiči, 155 zdravotnická záchranná služba, 158 policie, 156 městská policie). 

Jak volat na linku 112?

Pro operátory a operátorky tísňové linky je velmi důležité, aby získali základní údaje o události, kterou chcete ohlásit. Operátorům sdělte:

• Co se stalo.
• Zda je někdo zraněn.
• Kde k události došlo (město, ulice, číslo popisné domu).
• Řekněte své jméno.
• Nikdy nezavěšujte jako první. Operátor tísňové linky vám položí doplňující otázky.
• Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, který ověří pravdivost nahlášené zprávy a sníží tak riziko, že se jedná o „planý poplach“.

Postih za zlomyslné volání

Po novelizaci provedené zákonem č. 468/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012 je možno fyzické osobě, která uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání, uložit v souladu s ustanovením § 119 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, pokutu do výše 200 tisíc korun.