Stavebním firmám na Vysočině chybí řemeslníci. Zakázek celkově přibývá

Podle ankety ČTK jim chybí zedníci, topenáři, instalatéři, elektrikáři, klempíři i pokrývači.  Situace se zřejmě jen tak nezlepší, protože děti nemají o učební obory zaměřené na stavebnictví zájem.

„Každý týden čtrnáct dnů mám telefonáty: dodejte nám šikovné řemeslníky.  Vždycky je musím zklamat,“ řekl ČTK ředitel Střední školy stavební v Jihlavě Pavel Toman. Hodně technicky nadaných žáků a řemeslníků podle něj odčerpává rostoucí strojírenství s automobilovým průmyslem a na stavební řemesla moc nezbývá. Kraj se snaží podpořit žáky v málo obsazených oborech stipendii, škola také spolupracuje se stavebními podniky.

Žďárský PKS holding zaměstnává na stavbách a ve výrobě oken přes 500 lidí.  „Přesto bychom pro plnění našich zakázek velmi rádi přijali další pracovníky,“ sdělila ČTK mluvčí Jana Pokorná.

„Řemesla chybí, ať už to jsou zedníci, topenáři, instalatéři, elektrikáři,“ řekl Miroslav Štola, jednatel stavební firmy Gremis ve Velkém Meziříčí.  Zaměstnává okolo 70 lidí.

Budoucí klempíři a pokrývači pouze v Jihlavě 

„V největším oslabení jsou řemesla, jako jsou zedníci, tesaři, pokrývači a klempíři,“ uvedl Toman k zájmu o učební obory nabízené stavební školou.  Klempíře a pokrývače vychovává jihlavská škola jediná na Vysočině. V těchto oborech se teď učí dva tři žáci v ročníku. „Takže kdo bude pokrývat střechy a střešní konstrukce, to je velký otazník,“ uvedl ředitel. O něco lépe jsou na tom učební obory elektrikář či instalatér, tam bývá v ročníku i přes 15 žáků.

„Práce je až moc, ale není, kdo by to dělal,“ řekl podnikatel Oldřich Svoboda z Nové Říše na Jihlavsku. Firma Střechy Svoboda a syn zaměstnává 15 lidí, z toho polovinu na střechách, kde má zakázky na rok dopředu. Na střechách se ale pracuje v zimě i v horku, mladí jdou podle Svobody raději třeba jezdit s autem.

Mezi žáky jihlavské stavební školy se začínají objevovat zahraniční studenti, kteří se do Česka dostali s rodiči. Teď jde o tři chlapce z Ukrajiny, jednoho z Mongolska a dalšího z Vietnamu. Úspěšnost jejich výuky závisí na tom, jak umí česky. Škola jim případně zajišťuje jazykový kurz.

Firmy rovněž uváděly, že jim škodí velké výkyvy na stavebním trhu, což přičítají hlavně sektoru veřejných zakázek. Přispívá k tomu nerovnoměrné čerpání dotací. Podle Českého statistického úřadu loni od ledna do konce září stoupla podnikům sídlícím na Vysočině stavební výroba o 17,5 procenta na 4,16 miliardy korun. O rok dřív jejich produkce naopak v meziročním porovnání klesla o 18,5 procenta. Statistici sledují stavební firmy s 50 a více zaměstnanci. Na Vysočině loni do konce září zaměstnávaly 4029 lidí.  Měsíčně jim v průměru vyplácely 29 505 korun hrubého.