Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

KOMENTÁŘ: Duševně nemocné si nesmí brát za rukojmí premiéři ani média

 
středa, 14. listopadu 2018, 10:47

Veřejné mínění v České republice ovládla v posledních desítkách hodin názorová bouře o síle orkánu. Rozpoutala ji reportáž investigativních novinářů Seznamu Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka. “Ztracený” syn Andreje Babiše v ní promlouvá o únosu, uklizení jeho osoby na Krym.

Nechutné, odporné, odsouzeníhodné!” zní ze všech koutů Česka.  Skandál hodný demise, míní tisíce lidí a řada médií. Andrej Babiš však v tomto příběhu není jediným, kdo si bere za rukojmí duševně nemocné a manipuluje s nimi, jak se mu zachce. Po jeho bok se zařadila i média, od kterých by to liberálně smýšlející člověk rozhodně nečekal.

Stranou kontextu

Ponechme nyní úplně stranou, jakou diagnózu má stanovenou Andrej Babiš junior. A případně, zdali je schopen či neschopen výpovědi v trestním řízení v kauze Čapího hnízda. Nepřísluší to nám, ale odborníkům, kteří ho (nejspíš na rozdíl od doktorky Protopopové) vyšetřili, vyšetřují a v budoucnu ještě vyšetří.

Ponechme stranou všechny dohady, zdali je, či není bílým koněm, na kterého Andrej Babiš jen přepsal svůj majetek, aby dosáhl na kýženou dotaci. Nepřísluší to nám, ale orgánům činným v trestním řízení.

A hlavně ponechme stranou, že máme možná za premiéra takového křiváka, který nechá svého syna “uklidit”, aby mohl svědčit v případu dotačního podvodu, do kterého ho sám zatáhl.

Tento komentář se pozastavuje především nad způsobem, jakým pojala liberálně orientovaná média otázku duševní nemoci a z nich plynoucí (ne)svéprávnosti. A mluvíme tu o nováčcích na české mediální scéně stejně jako o matadorech tuzemské publicistiky. Bohužel.

Duševně nemocný nerovná se nesvéprávný

O bolestný přešlap se v posledních desítkách hodin postaral například šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. V článku „Babiš nic nevysvětlil“ si ohledně zdravotního stavu Babiše juniora klade otázku: „Kdyby šlo o dlouhodobou nemoc, bylo by to zásadní zjištění. Pokud totiž syn není svéprávný, aby vypovídal před policií, a pokud není svéprávný, aby mluvil s novináři, jak by mohl být svéprávný, aby vlastnil Čapí hnízdo?“

Po přečtení této věty se spíše nabízí otázka: „Kde sakra bere Erik Tabery jistotu, že je Andrej Babiš junior nesvéprávný?” Tabery totiž postavil (bohužel ne až tak) pomyslné rovnítko mezi “duševně nemocný” a “nesvéprávný”. Tato konstrukce je přitom stejně hloupá jako škodlivá.

Na podobnou strunu pak ve snaze přijít s “něčím novým” zabrnkali i redaktoři nedávno vzniklého Deníku N Prokop Vodrážka a Eliška Hradilková Brázdová. Ti si nebrali servítky a “podezřelé” spojení duševní nemoci a majetku vypálili rovnou do titulku: Babišův syn, který je podle premiéra nemocný, koupil v Praze vilu za 12,5 milionu”.

Ano, to si dovolil. Kupovat vilu se mu zachtělo. A přitom s diagnózou na krku! Neřád jeden..

Dvakrát mysli, jednou piš

Na co narážíme.. Člověk s diagnózou duševní nemoci samozřejmě může vlastnit nemovitost nebo podepsat smlouvu. A my bychom za to měli být sakra rádi. Je to lichotka nás, společnosti. Výdobytek doby. Projev úrovně civilizované společnosti. Proč by neměl?

Člověk, kterému je diagnostikována duševní nemoc, může žít v celku klidně a spokojeně po většinu svého života. Jsou taková duševní onemocnění, která se neprojevují kontinuálně po celý život, ale pouze v epizodách, jež mohou přicházet v rozmezí klidně několika let.

Měl by tedy člověk pozbýt svéprávnost při prvním panickém ataku či záchvatu úzkosti? Nebo až při pátém, desátém, stém? Kdo rozhodne? Novináři ne, naštěstí.

O Andreji Babišovi juniorovi nevíme zhola nic. Nevíme, čím trpí, jaká je jeho diagnóza, v jakém se nyní nachází rozpoložení.

N e v í m e.

N i c.

(Ani policie, ačkoliv se snaží kostrbatě tvrdit, že ano.)

Příliš ostrý start

Plně chápu napínání všech svalů k tomu, aby se novinář choval jako správný hlídací pes demokracie a ve chvíli, kdy vyčmuchá smradlavou levárnu (jakou možný únos vlastního syna nepochybně je), hladově vystřelí po kořisti jako Holan po srně. Musí přitom však znát své lidské hranice.

Kousat okolo sebe bez starostí o případné následky totiž umí každé hovado. Oběti těchto “morálně oprávněných útoků” tu ale se svými vnitřními pocity a vnějšími předsudky zůstanou i po změně voličských nálad národa. Na rozdíl od politiků.


Text vznikl ve spolupráci se Štěpánem Šůstkem, jedním z autorů projektu Psychobraní, který šíří osvětu o stigmatizaci lidí s diagnózou duševní nemoci.

Napsal(a) Martin Šeda | Foto Martin Šeda
 


 

Kam dál?

KOMENTÁŘ: Čeští vojáci v Afghánistánu; hrdinové nebo žoldáci?

sobota, 11. srpna 2018, 13:12

Čeští vojáci si za smrt mohou sami, jsou to žoldáci slepě bojující za zájmy USA a litovat jich netřeba. Dobře vám tak, ostudo...

Realita dnešního světa. Značka Burberry spálila výrobky za téměř...

neděle, 29. července 2018, 14:45

Britský výrobce luxusního módního zboží Burberry loni zlikvidoval neprodané oblečení, doplňky a parfémy za 830 milionů korun. Aby...

Dejte nám auto, zaplatíme pokuty. Známý „ochránce kuřáckých hospod“...

neděle, 18. března 2018, 10:46

Kontroverzní podnikatel Petr Kocourek, který stojí za projekty jako je kuřácký klub Libertas, Motoristická vzájemná pojišťovna...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).