Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

RECENZE: Na dvanáct lvů Masaryk nemá. Roden ho však ztvárnil skvěle

 
neděle, 12. března 2017, 14:07

Když to v tobě nevyvolá žádné emoce, tak je to o ničem.“ Slova mého kamaráda a daleko většího filmového znalce poté, co jsem mu řekl o Masarykovi. Přiznám se, že i několik hodin poté, co jsem diskutovaný film viděl, nevím přesně, jak ho popsat.

Zatímco doposud jsem se na Masaryka těšil z pohledu obsahu a toho, co film může díky hvězdnému obsazení nabídnout, s odstupem času od předání Českých lvů jsem na sobě daleko více pozoroval, že mě spíše zajímá z pohledu přílišné medializace, která by filmu mohla uškodit. Nějak ho svázat.

A opravdu, Masaryk mi tak připadá. Děj přeskakuje, divák má několik možností, z jakého úhlu příběh sledovat. První polovina filmu navíc nic nenabízí. Jsou to jen prázdné fráze. Vše se točí okolo doby, kdy československý diplomat nezvládá tíhu okamžiku, kterou na něj naložil Prezident Osvoboditel a především jeho otec. Ačkoliv synu Herbertovi dovolil být malířem, a ten tak nemusel jít v jeho šlépějích. Což Jan špatně nesl, proto chtěl zpátky do sanatoria v New Jersey.

Léčí ho doktor Stein, německý uprchlík, se kterým si Masaryk nejprve nesedne a označí ho za nacistu. Nicméně jejich vztah se po dobu filmu vyvíjí k lepšímu, ač to možná „pacient“ tolik nevnímá. Dost možná za to může i kokain, na kterém byl Jan Masaryk závislý a naučil se ho po dobu pobytu pracovníkům sanatoria krást.

Film Masaryk je ukázkou života odhodlaného státníka, ale především bohéma, který by nejprve potřeboval vyřešit své osobní problémy, než by se mohl stát důležitým diplomatem a stratégem. Děj může vytvářet dojem, že nás Beneš zradil, ve skutečnosti ale viděl daleko dál, na rozdíl od Masaryka. A nebyl jediný, kdo mu to řekl.

Vše má nakonec docela klidné zakončení. Masaryk své psychické problémy s podporou doktora Steina zvládne a připojí se k exilové vládě v Londýně. Dostojí tak slov svého otce: „Beneše se drž.“ Nakolik byla režisérem Juliusem Ševčíkem přidaná hodnota z jeho života pravdou, se lze jen domnívat. Filmu ale chybí ona jiskra, která diváka udrží dvě hodiny s otevřenou pusou. Nemyslím si, že ji nešlo najít.

Vlastně ještě dodatek. Nedovedu si představit, kdo jiný by mohl Masaryka zahrát. Jestli je něco na filmu excelentní, je to Karel Roden. O zbytku lze polemizovat. 

Budějcká Drbna dává filmu Masaryk 65 %
Napsal Lukáš Dvořák | Foto Bioscop
 


 

Kam dál?

Léky za volantem mohou zabíjet

pátek, 10. února 2017, 11:28

Řada léků zvyšuje riziko zavinění vážné nehody o desítky procent. Až 10 procent šoférů přiznává užívání rizikových medikamentů. V...

Policejní pyrotechnici varují – zábavní pyrotechnika může i zabíjet

sobota, 24. prosince 2016, 10:37

Několik vteřin neopatrnosti může zcela změnit váš život, i život lidem ve vašem okolí. Policejní pyrotechnici každý rok před...

Kotlíková dotace 2017: O příspěvek budou moci zájemci z Vysočiny...

úterý, 13. prosince 2016, 17:06

Obyvatelé Vysočiny budou moci zřejmě v únoru požádat o další dotace na výměnu kotle, ale pouze v případě, že chtějí topit čistě...

Za snížené viditelnosti loni zemřelo 40 procent všech obětí...

úterý, 6. prosince 2016, 16:40

Nebezpečné zimní měsíce – za snížené viditelnosti umírá až 72 procent obětí nehod. Kdy můžeme používat světla pro denní svícení a...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Kriminalisté hledají patnáctiletého chlapce...

  • Jihlavská radnice ocenila osobnosti města....

  • Pohřešovaný patnáctiletý chlapec z Jihlavska...

  • Studentky VŠPJ obdarovaly růžemi zdravotní...

Reklamní sdělení

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?