Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Když zraněný nedýchá. Co dělat, aby poraněný člověk přežil?

 
úterý, 26. července 2016, 11:12

Průzkum zaměřený na vyhodnocení schopnosti evropských řidičů poskytnout první pomoc zraněným při nehodě provedený v roce 2012 ve 14 státech odhalil, že situace není zdaleka růžová. Jenom necelých 30 procent motoristů by si vědělo rady s tím, jak vyhodnotit stav zraněných. Zatímco tři čtvrtiny dotázaných si jsou v teoretické rovině vědomy důležitosti kardiopulmonální resuscitace, jen necelá pětina řidičů by ji byla schopna v praxi poskytnout.

„Řidiči tápou i v tom, jak účinně zasáhnout, aby se vážně zranění „neudusili“. Jen polovina z nich má na paměti, že je bezpodmínečně nutné zkontrolovat dýchání,“ doplňuje Roman Budský, dopravní expert z Týmu silniční bezpečnosti.

Jaká jsou tedy základní pravidla pro zajištění základních životních funkcí u zraněných?

V první řadě je třeba rozpoznat, zda postižený dýchá. U těch, co komunikují, je to poměrně snadné. Pokud je zraněný v bezvědomí a nereaguje na žádný z podnětů, musíme zjistit, zda dostatečně dýchá. Provedením záklonu hlavy a zvednutím brady uvolníme dýchací cesty. Následně zjišťujeme stav dechu pohledem i poslechem po dobu 10 vteřin. Během této doby se musí zraněný alespoň 2krát nadechnout. Pokud tomu tak není, musíme ihned zahájit srdeční masáž neboli resuscitaci.

„Záklon hlavy je životně důležitý. A pokud máme podezření, že zraněný nedýchá, provedeme záklon hlavy i bez ohledu na to, zda může mít zraněný poraněnou páteř.  S poraněním páteře má totiž šanci na život, bez dýchání nikoli,“ upřesňuje Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh.

Resuscitaci zraněného není možné dělat ve voze. Proto je nutné, pokud to je to jen trochu možné, zraněného z auta vytáhnout ven a položit na záda na tvrdou zem. Následně je třeba stlačovat hrudník frekvencí 100–120x za minutu do hloubky 5 – 6 cm. Školený zachránce může kombinovat stlačování hrudníku s umělými vdechy, a to v poměru 30:2.

„Zajištění dýchání, potažmo zahájení resuscitace je klíčovou podmínkou pro přežití zraněných. Již po čtyřech minutách dochází u nedýchajících osob k nevratnému poškozování mozku a vzápětí jim hrozí smrt. Průměrná doba pro příjezd odborné zdravotnické pomoci na místo dopravní nehody je v Evropské unii 8-15 minut. Životy zraněných tak nejednou bývají v rukou jejich laických zachránců,“ uzavírá Lukáš Hutta. Více informací, jak se správně chovat na místě dopravní nehody, najdete na www.tytozvladnes.cz 

Tisková zpráva
 


 

Kam dál?

Na jaké klíčové zásady poskytování první pomoci by měli zachránci...

úterý, 19. července 2016, 15:36

Statistiky dopravních nehod každoročně dokazují, že zdaleka ne každý je ochoten poskytnout pomoc zraněným následkem dopravní...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • U Kosteleckých uzenin začne výstavba okružní...

  • Práce jdou dle harmonogramu, zní z Aventinu....

  • VIDEO: Zareagoval jsem asi nejlépe, jak jsem...

  • Na festivalu v Šiklově mlýně dnes zemřel...

Reklamní sdělení

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.