Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

DRBNA HISTORIČKA: Nejznámější jihlavský kostel má za sebou pohnutou historii

 
čtvrtek, 13. dubna 2017, 15:02

Dnes se v rubrice Drbna historička budeme věnovat nepřehlédnutelné dominantě Jihlavy, majestátnímu kostelu sv. Jakuba Většího. Téma zpracoval nadšenec pro jihlavskou historii Petr Šána s využití textů historika Ladislava Vilímka.

Dominantu všech známých pohledů na Jihlavu, počínaje nejstaršími vedutami ze 16. století, tvoří monumentální kostel sv. Jakuba Většího na východní straně, v sousedství dolního náměstí. Jeho mohutnost je podtržena dvouvěžím v průčelí a neomítnutým zdivem z lomového kamene, které umocňuje celou gotickou stavbu kostela. K té je na severní straně připojena barokní přístavba kaple Panny Marie Bolestné z roku 1702 a opodál stojící pseudogotická kaple z roku 1912, ve které byly umístěny sochy, znázorňující Krista s apoštoly na hoře Olivetské.

První písemná zmínka o tomto kostele je z 31. května 1257, kdy je olomouckým biskupem Brunem slavnostně vysvěcen, a to včetně hlavního oltáře, chóru a oltáře uprostřed chrámu a stává se farním kostelem v Jihlavě. První přestavby se uskutečňují v letech 1373 - 1379, další spadají do roku 1509 - 1523. Právě v roce 1523 postihuje město obrovský požár. Zasažen je i kostel sv. Jakuba, který pak po několik let prochází řadou přestaveb včetně snížení pravé věže na současnou úroveň.

Každého návštěvníka upoutají na první pohled tyto dvě nestejně vysoké věže, opatřené barokními báněmi s měděným opláštěním. Vyšší má 63 metry a ochoz pro strážného ve výšce 40 metrů. Ten je dnes přístupný. Ve věži je rovněž instalován hodinový stroj s daleko viditelným ciferníkem a dvěma zvony, které odbíjejí čtvrti a celé hodiny.

V nižší věži, 54 metry vysoké, je umístěn zvon Zuzana. Byl zhotoven pražským zvonařem Brikcím z Cimperka v roce 1548 v hradebním příkopu u brány v ulici Matky Boží. Jméno dostal po lazebnici Zuzaně ze Spitzerovy lázně, která si jím dala vyzvánět hned následujícího dne. Díky kronikáři Leupoldovi vznikla dojímavá pověst, a tak zdejší obyvatelé vždy vzhlíželi ke zvonu s patřičnou úctou. Když v roce 1615 zvon spadl, pokládali to za zlé znamení.

Baroko se hlásí přístavbou již zmíněné kaple Bolestné Panny Marie v roce 1702. Vnitřek chrámu byl barokizován v letech 1771 - 1784. K nejcennějším plastikám patří sv. Kateřina, která je připisována okruhu Mistra krumlovské madony (kolem r. 1400), a pozdně gotické plastiky Boha Otce a sv. Jakuba ze začátku 16. století.

Období renesance representuje z mědi tepaná pozlacená křtitelnice s reliéfy ze života Ježíše Krista. Díky současným stavebním úpravám nabývá chrám původního architektonického vzhledu, který je podtržen působivým večerním nasvícením.

Napsal(a) Petr Šána | Foto Archiv Petra Šány
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Jihlavské plovárny a rybníky - romantická minulost,...

neděle, 26. března 2017, 13:40

Během našich toulek jihlavskou historií jsme se už podrobně věnovali tramvajím, nemocnicím... Dneska si dáme ryze letní téma -...

DRBNA HISTORIČKA: Záhadná zahrada MUDr. Leopolda Fritze stála na...

pondělí, 13. března 2017, 16:17

Fritzovou ulicí procházíme nebo projíždíme každý den, ale málokdo ví, po kom je pojmenována. Stejně tak málo informací bylo i o...

DRBNA HISTORIČKA: Pracujete v Boschi nebo Lightingu? Na stejném místě...

neděle, 5. března 2017, 19:23

Uprostřed průmyslové zóny nedaleko Pávova stojí pozůstatky pověstmi opředeného Karlova zámečku. Jeho podoba se ale nedochovala,...

DRBNA HISTORIČKA: Po stopách jihlavských špitálů a nemocnic

sobota, 18. února 2017, 14:43

V další kapitole rubriky Drbna historička se dostaneme i do vzdálenějších dějinných období, než tomu bylo minulé týdny. Nadšenec...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Kriminalisté hledají patnáctiletého chlapce...

  • Jihlavská radnice ocenila osobnosti města....

  • Pohřešovaný patnáctiletý chlapec z Jihlavska...

  • Studentky VŠPJ obdarovaly růžemi zdravotní...

Reklamní sdělení

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?