Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vědecky potvrzeno: Víno miluje stále více žen

 
pondělí, 20. listopadu 2017, 09:22

Mezi ženami je stále více těch, co rády pijí víno. Když si jdou spolu poklábosit, už neříkají, že chodí na kávu, ale na víno. Vinařský fond větší zájem žen o víno vysledoval ze studie, kterou si nechává zpracovávat jednou za čtyři roky. Ženy mezi 25 a 44 lety se jako samostatná spotřebitelská skupina objevily ve studii poprvé.

„Skupinu jsme pak nazvali mladé příznivkyně vína. Ženy jsou v mnohých případech ty, co vybírají víno, víno mají rády a vínu se věnují," uvedl  šéf fondu Jaroslav Machovec. Podle něj to, že ženy řeknou, že jdou na víno, před pěti lety ještě vůbec slyšet nebylo.

Mezi milovníky vína tvoří tato skupina spotřebitelů asi 11 procent, ale vypije 15 procent tuzemské produkce. „Vidíme celou řadu žen, které navštěvují ochutnávky, otevřené sklepy. Ženy sehrávají v ochutnávání a spotřebě vína velmi důležitou roli," uvedl Machovec.

U mladých žen podle něj mnohdy rozhoduje cena, není ale klíčovým a jediným faktorem. „Mají rády kvalitu za rozumnou cenu. Chuťové preference podléhají módním vlnám, nyní jdou více bílá vína a jemnější vína, úplná vyhraněnost tam ale v žádném případě není," uvedl Machovec.

Víno si v Česku oblíbily tři čtvrtiny dospělé populace, což je dlouhodobě poměrně stabilní číslo. Vyvíjí se vnímání kvality. Stále více Čechů dokáže ocenit kvalitní víno, což se projevuje v ochotě utratit za něj více peněz.

Hlavním místem nákupů jsou supermarkety a hypermarkety, kde nakupuje víno šest z deseti Čechů. Třetina nakupuje vína i ve vinotékách a pětina přímo u vinařů. Víno lidé vybírají zejména na základě předchozí zkušenosti, většinou se zaměřují na vyzkoušené značky, vinařství a druhy vín.

Foto pixabay.com | Zdroj ČTK

Štítky víno, ženy, studie, vědci

 


 

Kam dál?

Startujeme! Každou neděli podrbeme se zajímavým hostem v pořadu...

sobota, 7. října 2017, 10:37

Drbňáci, neděli si ve svých kalendářích tučně zakroužkujte a těšte se na novou talkshow Drbárna. V moderování se budou pravidelně...

Nekoukej na hodinky a začni žít už ráno

pondělí, 25. září 2017, 14:07

Životní styl. Komunita. Rodina. Slova, která nás charakterizují. Jsme každý jiný, a přesto si rozumíme. Jsme Drbňáci a nyní...

Jihlavská Drbna nově nabízí denní souhrn zpráv

úterý, 19. září 2017, 07:46

To, že nemáme čas, říká několikrát denně asi každý z nás. Ze všech stran se na nás valí řada informací, novinek, seriózních i...

DRBNA HISTORIČKA: Po stopách pohnutých osudů jihlavských synagog

sobota, 6. května 2017, 10:59

První jihlavská synagoga stávala údajně na křižovatce Židovské ulici s ulicí Mrštíkovou. Byla postavena v polovině 14. století,...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • U Kosteleckých uzenin začne výstavba okružní...

  • Práce jdou dle harmonogramu, zní z Aventinu....

  • VIDEO: Zareagoval jsem asi nejlépe, jak jsem...

  • Na festivalu v Šiklově mlýně dnes zemřel...

Reklamní sdělení

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.