Úterý, 28. března 2017, 12:41
Na Vysočině byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby (LZS) z letiště Henčov u Jihlavy v polovině dubna 1991. Bylo to čtyři roky poté, co jako první v zemi začala 1. dubna 1987 fungovat základna na ruzyňském letišti v Praze. Leteckou záchranku na Vysočině zajišťovala v začátcích chrudimská pobočka společnosti Slov-air. Zdravotnický personál poskytla jihlavská nemocnice. Od 1. ledna 2017 je poskytovatelem letecké záchranné služby rakouská společnost Helikopter Air Transport. Od začátku provozu zasahovali letečtí záchranáři na Vysočině u tisíců případů.
V roce 2016 vyjeli záchranáři na Vysočině ke 45 075 případům, z toho 606 bylo leteckých. V roce 2015 bylo ze 44 444 výjezdů 669 leteckých zásahů.
Ostrý provoz LZS začal na Vysočině 1. května 1991. Krátce poté se základna přestěhovala k nové jihlavské nemocnici ve Vrchlického ulici. K případům létaly vrtulníky Mi-2 ruské konstrukce a polské výroby. Od začátku roku 1992 se společnost Slov-air přejmenovala na Bell-air. Od března téhož roku zahájila souběžnou činnost LZS v Havlíčkově Brodě. Od 1. ledna 1993 se provozovatelem LZS v Jihlavě stala společnost Alfa-Helicopter. V roce 1994 základna v Havlíčkově Brodě zanikla.
V roce 1995 začala výstavba nového areálu záchranné služby ve Vrchlického ulici. Dokončena byla koncem roku 1999. V dubnu 2003 přešlo Územní středisko zdravotnické záchranné služby Jihlava pod Kraj Vysočina.
Vedle každodenních zásahů existují v praxi leteckých záchranářů i případy, které se zapisují do historie. Začátkem září 1992 převážel vrtulník jihlavské LZS tehdejšího předsedu Federálního shromáždění Alexandra Dubčeka po nehodě na dálnici D1 z nemocnice v Humpolci do pražské Nemocnice Na Homolce. V březnu 2008 zasahovali letečtí záchranáři při dosud největší hromadné dopravní nehodě v Česku na dálnici D1. Mezi 91. a 124. kilometrem havarovalo v husté vánici v obou směrech 116 vozidel. Zranilo se 30 lidí, z toho šest těžce. Záchranářům se podařilo dopravit zraněné včas do nemocnic.
Letečtí záchranáři zasahovali také u případu pádu mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku v roce 2014. Pod troskami opravovaného mostu tehdy zahynuli čtyři dělníci. „Byl to složitý zásah u jednoho ze zavalených dělníků, kterému náš lékař poskytoval neodkladnou přednemocniční péči,“ řekla ředitelka záchranářů na Vysočině Vladislava Filová, která je ve funkci od roku 2009.
V roce 2013, poté, kdy od státu získali peníze na takzvanou krizovou připravenost, zahájili letečtí záchranáři na Vysočině výcvik práce v podvěsu pod vrtulníkem. „Dosáhli jsme vysoké úrovně procvičenosti, máme certifikát prvního stupně a cvičíme na druhý stupeň,“ řekla Filová. Nácvik se dělá každý měsíc, zapojili se do něj i letečtí lékaři. „V praxi jsme tuto poměrně rizikovou dovednost zatím nevyužili, ale je dobře být připravený,“ dodala Filová.
Záchranáři na Vysočině včetně LZS používají takzvaný systém mobilní podpory zdravotnických posádek, který zavedli jako první v ČR. LZS na Vysočině pokrývá mimo jiné nejdelší úsek dálnice D1, a to od 44. do 162. kilometru, kde často zasahuje u dopravních nehod. Těžce zraněné pacienty dopravuje do traumacenter.
Dnes, kdy si LZS připomíná 30 let od svého vzniku, existuje v ČR deset stanic letecké záchranné služby - v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Liberci.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
